Kam se gin posouvá

Ještě před patnácti lety ovládalo regály pár velkých londýnských značek. Pak přišla vlna malých palíren. Kolem roku 2009 se v Londýně po dlouhé době zase začalo pálit v malých měděných kotlích a gin se rychle stal oblíbenou lihovinou nových řemeslných výrobců, protože ho na rozdíl od whisky není potřeba roky nechat zrát.

S tím přišel důraz na místní suroviny. Palírny dávají do ginu to, co roste kolem nich: smrkové výhonky, šípky, levanduli, mořské řasy nebo čaj. Česká scéna v tom nezaostává, českých ginů je dnes v katalogu přes stovku.

Na chvíli zaplavily trh růžové a ochucené giny. Ta vlna už opadá a zájem se vrací k suchým a čistým ginům, ve kterých je jalovec znát.

Dál roste zájem o zrající giny, silnější Navy Strength a o nealkoholické alternativy. A mění se i tonik: místo jednoho univerzálního si dnes lidé vybírají tonik k ginu podobně jako víno k jídlu. Což je důvod, proč máme v Ginwise i katalog toniků.